top of page

PF2019

Milí přátelé 😊 chtěli bychom Vám všem od ❤️ popřát krásné svátky vánoční 🎄 a do nového roku spoustu zdraví, 🍀 , lásky a nezapomenutelných okamžiků s Vašimi čtyřnohými 🐶 🐾 (samozřejmě také dvounohými) miláčky 💏

PF2019.jpg

Zlatá neděle – poslední adventní pečení ve znamení mrkvových kostiček 23.12.2018

Máme tady čtvrtou a tedy poslední adventní neděli. Zítra je štědrý den, který strávíme s rodinou a samozřejmě se Sissinkou a Angee, našimi úžasnými vipetími parťačkami. Abychom holky nezklamali, tak jsme jim i na poslední neděli před vánoci upekli něco dobrého. Popravdě jsme kvůli našim cestovatelským plánům napekli „cukroví“ už v pátek večer. Proč? Tento předvánoční víkend jsme měli společně strávit ve Špindlerově mlýně a chtěli jsme aby měly holky s sebou něco dobrého na mlsání a doplnění energie. Ale počasí nám zde bohužel nepřálo a namísto pohádkové zimy nás při příjezdu čekala pořádná obleva s deštěm a tak jsme se vrátili domů a rozhodli se užít si domácí pohody. Od pátku až do dnešního dne si tedy Angee se Sissi pochutnávají na mrkvových kostičkách se sýrem. Kdyby jste se stejně jako my rozhodli pustit do pečení této vánoční (i nevánoční) dobroty, tak si připravte –

1 hrnek nastrouhané mrkve, 2 hrnky jáhlové mouky, 7 lžic oleje (my dali kokosový), 100g nastrouhaného eidamu a jedno vejce. Vše jsme smíchali dohromady a vytvořili těsto. Vyváleli na pomoučněném vále a vykrajovali malé kostičky. Následně pekli cca 12 minut na 180 stupňů.

Za vykrajovátko ve tvaru kostičky ještě jednou moc děkujeme Katce Žákové, která je majitelkou naší odchovankyně Caribbean Storm neboli Curry. Vykrajovátko nám poslala poštou a přišlo akorát včas na pečení.

Třetí advent opět ve znamení cukroví 16.12.2018

Do letošních vánoc zbývá už jen 8 dní a jelikož máme doma dvě hodně mlsné vipetky Sissi a Angee, tak je „potřeba“ jim opět po týdnu něco dobrého připravit. Po dvou pečených vánočních receptech jsme tentokrát zkusili něco trošku jiného. A kde se vzaly tu se vzaly nepečené kuličky. Ze surovin, které máme v našich domácích zásobách jsme se pustili do banánovo - kokosových kuliček. Jak na ně?

Použili jsme 2 banány, ½ hrnku vloček, 2 hrnky piškotů (použili jsme piškoty pro psy), 1lžíce kokosového oleje, 1 lžíce medu, 8 lžic sušeného strouhaného kokosu plus kokos na obalení kuliček. Lze obalit také v sezamovém semínku či lněném, ale vzhledem ke konzistenci těsta jsme obalovali převážně v kokosu, protože to bylo nejsnadnější.

Do mísy jsme tedy dali rozmačkané banány, vločky, rozdrcené piškoty, olej, med, sušený kokos a vše zamíchali v těsto. Pokud vám těsto připadá  řídší, můžete přidat piškoty či kokos.

Poté tvarujeme kuličky, které obalujeme v kokosu či semínkách. Následně dáme do lednice ztuhnout. A poté hurá na ochutnávku. U nás proběhla ochutnávka již při focení než jsme stihli dát hotové kuličky to lednice.

Přejeme Vám všem a vašim čtyřnohým miláčkům krásnou 3. adventní neděli :-)

Z Bouzova na Zkamenělý zámek 15.12.2018

Pracovní týden je za námi. Skrz brzké stmívání přes týden není moc prostoru pro výlety a dlouhá venčení. Proto jsme vždy rádi, když je pátek a víkend máme před sebou. Venku je už dosti chladno, ale to nás neodradí a rádi někam vyrážíme, ať si Angee se Sissi protáhnou své odpočaté tlapky a mohou se vydovádět ve sněhu, který v tomto týdnu napadl. Hned z rána nás napadlo zajet se konečně podívat na Zkamenělý zámek, kam vede pěkná cesta z hradu Bouzov. Ten se pro nás stal startovacím místem, kde jsme holky vypustili na volno a vyrazili. K Bouzovu jsme se podívali jen na skok. Byli jsme zde již několikrát, ale nikdy ne v zimě, tak jsme udělali jen malou zastávku a pokračovali dále. Celou cestou po žluté jsme si užívali pohledu na Sissi, která se průběžně ládovala sněhem jako by to byla ta nejlahodnější zmrzlina na světě. Angee radostně běhala tam a zase zpátky s tím, že měla stále oči na štopkách, abychom se jí nevzdálili až příliš. Sissi během cesty našla klacek, se kterým si hrála a posléze si jej nesla až k našemu cíli. Zkamenělý zámek u Javoříčka - vysoké vápencové skalisko vysoké asi 54 m, nás zaujalo na první pohled. O něco níže je skalní brána od které je vchod do velké ponorné jeskyně, kam jsme se kvůli zatarasení nedostali. A popravdě bychom dovnitř jít ani nechtěli. Raději jsme se jen podívali a dali se na cestu zpět a to okolo Panských rybníků, které jsou nyní pokryté vrstvou  ledu, ale i přesto to na ně byl krásný pohled. Plánujeme tuto trasu podniknout také v letních měsících, abychom to tady viděli i v jiných barvách. Cestou k autu už byly obě holky pořádně utahané. Ještě aby ne, když celých 16 kilometrů běhaly div jim tlapky neupadly. Teď už leží spokojeně na gauči s plnými pupky svého vánoční cukroví. Zítra jim napečeme další, protože dneškem vše snědly.

Nezahálíme a pečeme dál – druhý advent je TU! 9.12.2018

Za patnáct dní bude štědrý den a dnes máme druhou adventní neděli. Takže zapálit druhou svíčku a při sledování vánočních filmů si vychutnávat předvánoční čas. Jenže to bychom to nebyli my, abychom nepokračovali v pečení „cukroví“ pro naše milované vipetí holky Sissi a Angee, které první várku svých předvánočních dýňových sušenek před pár dny snědly a nyní pochodují po kuchyni s prosíkem o něco dobrého a nového. Dobře, zlatíčka naše! Jdeme péct. Tentokrát to budou dle fantazie vaší paničky sardinkové stromky, které jsou na přípravu jednoduché a nezaberou moc času. Sissi v momentě zvedá čumák a větří vůni otevírajících plechovek sardinek ve vlastní šťávě, zatímco Angee je od samého počátku jako vzorná pomocnice po mém boku. Já na ní to pečení snad u třetího adventu nechám! Když dokáže tak vzorně asistovat, okukovat a průběžně sledovat každý krok. Hlavně ta její nedočkavost. Ona ty stromky snad sní ještě před vložením do trouby. Sissi neunikne nic, ale Angee, ta je vždy o krok napřed a zatímco se stromky pečou v troubě po našem bydlení se line vůně ryb. Páničkovi to kdovíjak nevoní, ale my ostatní nedočkavě čekáme na výsledek, jestli to bude k snědku. Po vychladnutí a první ochutnávce konstatujeme, že výsledek je více než uspokojující. Holky z nového „druhu cukroví“ nemohou spustit své vipetí oči a my tušíme, že za pár dní nezbyde jediný drobek.

Co jsme do sardinkových stromků použili: dvě plechovky sardinek ve vlastní šťávě, ½ hrnku celozrnné mouky, ½ hrnku hladké mouky, ½ hrnku rozmixovaných ovesných vloček, 1 větší vejce (nebo dvě malá), 3 lžíce oleje a to je vše. Sardinky i se šťávou rozmixujeme, přidáme vejce, mouky a vločky vč. Oleje a smícháme dohromady. Vytvoříme těsto, které vyválíme na silnější plát a vykrajujeme zvolené tvary. Pečeme na 180 st. Asi 20 minut.

Karlova Studánka 1.12.2018

Kdo naše stránky sleduje ví, že když je čas, rádi společně vyrážíme na výlety a především hory u nás hrají prim. Je to spolehlivý způsob jak udělat radost naší Sissince a Angee (a samozřejmě také nám). Čerstvý horský vzduch, spousta různých míst k běhání a ta krajina!

Vítr nás dnes zavál do okolí Karlovy studánky. Prostředí zde už začíná mít poněkud zimní ráz a není se čemu divit, když zanedlouho začne astronomická zima. Od hotelu hvězda jsme šli a nechali se vést kam nás nohy zavedou. Cestou na nás padaly sněhové vločky a Sissi s Angee vesele pobíhaly teple oblečené v zimních kabátcích.  Letos na vánoce dostanou kabátky nové, ale psssst! Ještě o tom neví. Bude to překvapení :-) Ale co je jisté, bude jim to moc slušet. „A proč že ty kabátky mají mít?“ Ptá se nás pár lidí, které cestou potkáváme. A celkově tuto otázku slýcháme relativně často. „Vipeti nemají podkožní tuk a nedokáží se proto v chladném počasí sami zahřát “, odpovídáme.

A teď zpátky k našemu výletu. Nedokážeme přesně říci jak dlouho jsme šli a kolik kilometrů jsme přesně ušli, ale o to nám nešlo. Po několikahodinové trase jsme dorazili přímo do Karlovy studánky, kde jsme se osvěžili lázeňským pramenem a prošli si ono známé lázeňské město. Je tady krásně a vždy sem rádi jedeme bez ohledu na to jestli je venku zima nebo 30stupňů nad nulou. Jakmile se začalo stmívat, nastal nejlepší čas vrátit se zpět k nám na Hanou.

První advent pečeme nám a samozřejmě i Sissince s Angee 2.12.2018

Dnes nám začal advent a my se vrháme se na pečení. Pro nás dvounohé klasické perníčky (bez cukru) a aby naše vipetí holky nezáviděly, tak jsme se rozhodli jim také něco dobrého upéct.  Dýňové vánoční sušenky pro pejsky (s trochou medu či cukru by však jistě chutnaly i nám lidem). Stačí trocha celozrnné mouky, ovesné vločky, vajíčko, skořice, pečená dýně, lněné semínko, olej, voda a „zázrak“ je na světě. Pro chladné podzimní/zimní večery i nevečery jako stvořené. Holky samozřejmě asistovaly už při samotné přípravě, hlavně naše TOP asistentka Angee, která málem snědla těsto ještě než  jsme jej stihli dát do trouby. Naštěstí jsme se všichni po pár minutách pečení dočkali výsledku a po vychladnutí už jej obě nedočkavě ochutnávaly. A chutnalo! A proto příště zkusíme nějaký další recept když už se nám ty vánoce blíží, ať si užijeme tu pravou vánoční atmosféru.

Rádi bychom vám všem popřáli krásnou první adventní neděli !  

A našim holkám přejeme dobrou chuť. Snad to vše dnes nezdlábnete a zůstane vám i něco na zítra.

17. listopad na horách 17.11.2018

Někteří  17. listopadu vyšli do ulic. Jiní odletěli do Švýcarska za synem :D My jsme s našimi vipetími holkami zajeli na hory. Bláhově jsme si mysleli, že tam budeme sami a nikoho nepotkáme. Ale opak byl pravdou. Byli jsme překvapeni kolik horomilců mělo stejný nápad jako my.

Pravdou je, že nám výšlapy na hory letos moc časově nevycházely. Měli jsme přes celé léto doma štěňátka a poté jsme letěli za rodinou do zahraničí. Mysleli jsme si, že už touto dobou bude na horách sníh a mrazivo a necháme výšlapy až na příští rok. V tento den se na nás ale usmálo štěstí a my se ocitli na Skřítku, kde panovalo azurové počasí. Holky (hlavně Sissi) byly skoro celou cestu vzhůru jak se těšily na výlet. Jakoby tušily kam vyrážíme. Všichni jsme se řádně oblékli až na pánička, který si doma nechal čepici a v silném větru, který nás na vrcholu Ztracených kamenů trošku zaskočil, málem umrzl. Ale bylo nám báječně a čerstvý horský vzduch se postaral o to, že jsme zapomněli na všechny chrury a starosti. Sissi s Angee cestou snědly pár polozmrzlých brusinek a postaraly se o několik šišek a klacíků, které se jim pletly pod tlapky. Pokud nám to ještě letos počasí dovolí, určitě si alespoň jeden výšlap dopřejeme. Domů jsme odjížděli spokojení a příjemně unavení.

Vyrážíme s přáteli na Svatý Kopeček 10.11.2018

Rádi trávíme čas tam, kde nám je dobře a ve společnosti těch lidí, kteří jsou nám blízcí a ideálně mají doma nějakého toho chrtího přítele (není podmínkou). A to je přesně případ kamarádky Monči, která má doma mimo jiné sestru naši blonďaté Angee. Je nám spolu báječně. Vždy si pokecáme o všem možném a sledujeme naše vipety jak si to společně vesele ťapou cestou necestou, lesem nelesem. Angela a Joy jsou sestry jak se patří. Když je sledujeme jak běží vedle sebe je znát, že jsou jedna rodina. Obě milé, aktivní a mazlivé fenky, které si užívají každé společné chvíle.

Naší další spřízněnou duší je Leoš, který bydlí se svými vipety přímo na Svatém Kopečku a za kterým vždy moc rádi zajedeme na kávu, venčení a společné popovídání si.

Kopeček je na naše společné toulky ideální v tom, že si zde člověk může najít hned několik různých tras, které vedou krásnou, převážně lesní přírodou. Zaberou nějakou tu chvíli (většinou pár hodin) během kterých se naši vipetíci zaručeně proběhnout, „přečtou si lesní noviny“ a většinou si nikdy neodpustí nějaký společný běh za zvěří.  No jo.. Naštěstí se po chvilce vrací zpět a s prázdnou, což je samozřejmě dobře (!!) a navíc skutečně šťastní, že si mohli s nějakým tím zajícem dát malé nevinné závody.

 „Tak ahoooooj! Budeme se těšit na příště!“ loučíme se před obědem trošku vymrzlí, protože se nám venku ochladilo. Sissi si dá pusu na rozloučenou s kámošem Áťou a Angee si s Joy domlouvá další společné/sesterské setkání.

Hurá na Zvíkov! 16.9.2018

„Vy pojedete na Zvíkov?“ ptá se mě Verča. „Jo jo, už je na čase. Jinak to Peťovi propadne a to by byla škoda“ odpovídám. „To je kousek od nás. Mohli bychom se vidět.“

V duchu si promítám kde se nachází Zvíkov a ano, vždyť má pravdu! Je to kousek od Týna. Vůbec by mi to nedošlo. „No jasně! Něco naplánujeme. Moc se těšíme.“

Pár dní na to vyrážíme směr Písek. Není to zrovna blízko. Po více než třech hodinách jízdy, které Sissi i Angee nadobro prospaly přijíždíme na místo. Bungee jumping už má Peťa nachystáno a já s našimi vipetkami jsme mu tou největší oporou. Adrenalin? Ano! Krásně místo? Ano. Místní krajina je opravdu nádherná a ještě k tomu máme počasí jak malované. Azuro!

Po tomto adrenalinovém zážitku, kvůli kterému jsme tento výlet primárně podnikli, vyrážíme za Verčou, paničkou naší kdysi malé, dnes již dospělé vipetí dámy Alby.

Albinka je dcera naší Sissi, která má v tuto chvíli již dva roky. Jako by to bylo včera kdy naše první štěňátka přicházela na svět a my jim pomáhali co nám síly stačily. Albinka je jako malá tygřice, nádherně žíhaně zbarvená, aktivní, milá, hravá, zvídavá a upovídaná.

Barvou krásná po svém otci a určitými rysy v chování zase celá maminka Sissi. Prostě dokonalá kombinace. Po přivítání vyrážíme ke Zvíkovskému podhradí, které na nás dýchá starodávnou atmosférou. Uděláme si pár fotek a vyrážíme na oběd a protože nám zbývá ještě nějaký ten čas, podnikneme procházku lesní stezkou v blízkosti hradu. Pejsci radostně lítají a na tlapkách jim naskakují kilometry. My dvounozí si povídáme co se za ten rok, kdy jsme se viděli naposledy událo a především se bavíme o těch našich čtyrnohých vipetích parťácích  a zážitcích s nimi.

Ten den ale utekl. Už musíme jet. Loučíme se a ve večerních hodinnách vyrážíme zpět domů do Olomouce. Sissi plná dojmů ze své dcery usíná. Angee se k ní jako správná parťačka přitulí a až do Olomouce o nich nevíme.

Toulky poblíž Plumlovské přehrady 15.9.2018

Když počasí přeje, není co řešit. Letošní podzim je na krásné a slunečné dny bohatý. Tentokrát jsme se „toulali“ v okolí Plumlovské přehrady, kterou máme hned za rohem cca dvacet minut jízdy autem. Naše holky cestování milují, stačí říct jediné slůvko „ Jedeme?“ V ten moment jsou obě celé natěšené u hlavních dveří, div se člověku nevyškubnou z vodítka.

A tak jsme zde. Ted jen pár kroků po asfaltové silnici a odbočujeme na naši trasu, která vede z části lesem a z části mezi poli. Konečně můžeme vypoustit Angee a Sissi z vodítka. Sissi hledá hraboše v poli a Angee vyhlíží srnky nebo alespoň zajíce. Nikde nic.

Je zde liduprázdno a tak si užíváme klidu a zvuků přírody okolo nás. Přehradu máme v dohledu a i k ní posléze přicházíme. Kocháme se pohledem na zámek Plumlov a krásnými labutěmi v bezprostřední blízkosti. Sissi stojí jako socha sledujíc každý jejich pohyb a Angee se za nimi plánuje chtě-nechtě rozběhnout. A tak se raději otáčíme a jdeme na druhou stranu pěšinou zpět přes hráz, kde se naposledy vyfotíme a s kručícími žalůdky míříme domů na oběd. Angee ulehá do kennelky, Sissi hned vedle ní a příjemně unavené pomalu usínají. Je nám jasné o čem se jim po cestě domů zdá...

Focení v okolí Velkého Týnce 9.9.2018

Dnes navečer jsme si udělali procházku v okolí Velkého Týnce kam zavítáme vždy když se chceme nerušeně projít v přírodě a relaxovat. Sissi se v podstatě celou cestu zabývala hledáním a hrabáním hrabošů a Angee ji dělala parťáka. Poté radostně pobíhaly sem a tam a sledovaly dění v přírodě. V půli cesty jsme se zastavili u polí a udělali si pár pěkných fotek. U těchto fotek netřeba psát, ale spíše se jimi pokochat. Je z nich cítit radost, láska a spokojenost a to je to oč u nás jde.

Ve výstavním kruhu - FLORACANIS 2. 9. 2018

Když jsme se dozvěděli, že bude po několika letech opět pořádána národní výstava psů v Olomouci, neváhali jsme a rozhodli se ji navštívit. Přihlásili jsme naší Angelu, která společnost lidí a psů miluje a tak jsme si řekli, že jedna „tréninková“ výstava po delší době přijde vhod. Sissi tentokrát zůstala doma se svou dcerkou Collateral Beauty alias Cuki - posledním štěňátkem z našeho letošního vrhu C.

Co se týče samotné výstavy, byli jsme velmi příjemně překvapeni. Sice jsme si domů první místo ani pohár neodnesli – skončili jsme přesně uprostřed. Ale ono zlatý střed je přeci nejlepší. Celý výstavní den jsme si ve společnosti našich starých i nových přátel a báječné atmosféry náramně užili. Počasí přálo a tak jsme si obešli zdejší stánky a nakoupili slušnou dávku pamlsků. Poohlédli jsme se po oblecích (protože podzim se blíží) a nových obojcích a vodítkách, které plánujeme našim vipetím parťačkám pořídit. Takže za nás skvělá neděle, přičemž bychom rádi poděkovali pořadatelům a organizátorům této skvělé psí akce, protože se jim to vážně povedlo a už teď víme, že příští rok opět dorazíme.

Úspěšný výstavní víkend na Konopišti! 18.-19.8.2018

O víkendu na Středoevropské výstavě chrtů a následně nedělní klubové výstavě dařilo našim dvěma odchovancům!!

Se svými páníčky na výstavy často navštěvují a jsou to již ostřílení výstaváci :-)

 

Aris Sweet Collection alias Ares s paničkou vyběhal na obou výstavách první místa – 2x V1, CAC a má nadějně našlápnuto na českého šampiona.

 

A plavák Benetton Sweet Collection alias Benty si v juniorech vyběhal v sobotu V1, CAJC a v neděli V2 a odstartoval cestu k získání titulu český junior šampion.

 

Oběma včetně úžasných páníčků posíláme velkou gratulaci a pusu na nosany pro štěstí na dalších psích akcích, ať už výstavních, tak závodních, kde jsou nemalými zapálenci :-D

Víkend plný výletů 18-19.8.2018

Po odchodu několika štěňátek do nových domovů se nám trošku uvolnily ruce a získali jsme více času na naše oblíbené tripy v přírodě :-) Sobotní den jsme s holkami strávili v okolí Mladečských jeskyní, kde je mnoho krásných turistických tras a míst která stojí za to vidět - Čertův most, jeskyně Podkova, Rytířský sál, chrám Přátelství, ... atd. atd. Pokud budete mít cestu okolo a volný čas, určitě doporučujeme. Po cca 4 hodinách v přírodě jsme zakotvili u řeky Moravy, kde jsme si všichni čtyři dopřáli osvěžující koupačku. Poté jsme spokojeně vyrazili směr Olomouc za štěňátky se kterými jsme podnikli první venčení v okolí našeho domova.

V neděli ráno jsme se probudili s jasnou představou výšlapu na horách. Startem bylo Červenohorské sedlo, odkud jsme přes horu Klínovec zamířili na chatu Švýcárnu, kam jsme dorazili s modrými pusami od borůvek :-) Potěšující bylo to, že jsme nebyli zdaleka jediní :-)  Cestou zpět na nás spadlo i pár kapek, což bylo příjemné :-) Tento výlet pro nás byl osvěžující, protože v Olomouci bylo 36°C, zatímco na horách pouze 22°C :-)

Ted už nás čeká jen odpočinek, dobré jídlo a k večeru krátká procházka s holkami a štěňátky :-)

Letní podvečerní vycházka 4.8.2018

Léto máme v plném proudu a horké dny zaskočily snad všechny obyvatele naší malé republiky :-) V takovýchto vedrech chodíme s holkami na delší procházku vždy až k večeru. To už jsou chodníky méně rozpálené a síla slunečních paprsků slábne. Tentokrát se k nám přidali i naši přátelé s vipetím parťákem Alvinem. Chodí s námi samozřejmě častěji, ale ne na každé venčení sebou bereme foťák. Dnes jsme si to namířili při západu slunce okolo vojenské pevnosti, která je zbudována v polích na kopci u Olomouce nedaleko od našeho domu. Jsou zde krásné procházky a můžete se při nich kochat výhledem na celou Olomouc. Kolem ní jsou malebná pole jako stvořená pro focení :-) Přidáváme pár momentek, na kterých jsou jak naše holky Sissi a Angee, tak i jejích kamarád Alvin :-)

Osvěžení v parném dni 14.7.2018

Sobotní den jsme s holkama odstartovali hned z brzkého rána. První venčení jsme měli za sebou v 4:50hod. Při pohledu na azurovou oblohu, která čekala až se k ní přidají i sluneční paprsky jsme věděli, že tento den si s holkama pořádně protáhneme tlapky :-) Dopoledne jsme se vydali vycházkou na pole za Olomouc a po obědě jsme si naplánovali naši oblíbenou trasu Terezským údolím, které nás pár let zpět okouzlilo. Má totiž pár zásadních výhod - panenská příroda, která Vás po celou dobu vycházky údolím obklopuje a také průzračnou řeku Šumici táhnoucí se celým údolím. Tudíž se holky (včetně nás) v parných dnech mohou co chvíli osvěžovat, což nám právě dnes přišlo vhod a část naší cesty jsme šli v toku této řeky. Po krásně stráveném odpoledni jsme dorazili zpět k autu a zamířili zpět domů za štěňátky a blížící se návštěvou :-)

Chorvatsko na skok 4.7.2018 - 8.7.2018

Vzhledem ke státním svátkům na začátku července, jsme se rozhodli podniknout krátkou dovolenou na chorvatský ostrov Krk. Angee jsme sbalili její cestovní baťoh, ale Sissinčin zůstal letos doma, protože se nyní stará o svá štěňátka. Cesta utekla jako voda, kupodivu bez jakýchkoliv dopravních kolapsů a zrdžení. Angee ji prakticky celou jak již má ve zvyku prospala s vyjímkou pár čůracích zastávek, při kterých si protáhla všechny čtyři "chapadla" :-) Než jsme se nadáli parkovali jsme v malebné zátoce městečka Baška. Jelikož bylo brzo ráno, mohli jsme si ji užít včetně sluníčka bez turistů. Chvíli na to jsme si hodili věci na apartmán a hurá k moři, které bylo osvěžující, což nám v parném počasí vážně bodlo. Angee si hned od začátku vytyčila svůj hlavní cíl: chytnout bronz :-D

I přes čtyřdenní usilí se ji to bohužel nepodařilo. Celou dovolenou jsme si společně moc užili a Angee se vyřádila v moři dosytosti :-) V neděli jsme se po vydatném pózdním obědě vydali směr domov. Po příjezdu jsme se nestačili divit jak štěňátka za pouhé 4 dny stihla vyrůst :-)

Návštěva "malého" Benettona ❤️  2.7.2018

Vždy, když se nám zadaří vidět se se štěňátky našich holek, tak máme velikou radost :-) Nyní k nám po necelém roce přijel na návštěvu syn naší Angee Benetton alias Benty :-)

Z malého batolícího se štěňátka, které jsme znali, vyrostl krásný kus psa! A to opravdu úžasného s veselou povahou po své mámě :-) Možná i proto si tihle dva sedli hned od jeho příjezdu k nám.

S Bentym krom jeho moc fajn páníčků dorazil i vipetí parťák Réma, krerý je mu věrným společníkem při každé psí vylomenině ;-)

Vydali jsme se společně na vycházku, během které se všichni pustili do bláznivé hry provázené sprinty, kotrmelci, "sečení pole" a vývrtkami, že o ně měl člověk chvílemi až strach :-D

Po tomto nekončícím kolotoči her jsme se usadili u nás doma :-) Zde to vypadalo na klidnou chvilku, ale nenechte se mýlit. Neuplynulo ani pět minut a už se opět společně proháněli. 

O velké mateřské lásce a vzájemném vipetím souznění při jednom pondělním podvečeru se můžete přesvědčit níže na fotografiích.

Děkujeme Bentýskovi, Rémovi a jeho báječným páníčkům za jejich návštěvu. Bylo to moc fajn odpoledne! :-)

Sissi slaví narozeniny! 3.7.2018

Dnes máme doma slavnostní den!

Opět po roce a že ten rok opravdu utekl jako voda, slavíme Sissiiny narozeniny. Sissince jsme připravili její oblíbený masovorýžový dort ozdobený sušeným masem místo svíček. Je tomu dnes 6 let kdy naše první vipetka Sissi přišla na svět se svými 3 sourozenci.

Milá Sissi, spolu s dortíkem, který zmizel velmi rychle (což značí o jeho lahodné chuti), bychom ti z celého srdce rádi popřáli VŠE NEJLEPŠÍ ! Především zdraví, které ti slouží a jsme přesvědčeni, že ještě spoustu let bude. Jsi úžasný parťák do pohody i nepohody. Moc Ti děkujeme za to, že jsi a žiješ svůj vipetí život po našem boku. Před deseti dny jsi na svět přivedla krásných 7 potomků, o které se nyní trpělivě staráš a vyrostou z nich jistě úžasní vipeti, stejně jako jsi ty.

Krásné narozeniny a spoustu nových zážitků Sissi !!! Tví páníčci a Angee :-) 

Dopolední protáhnutí tlapek 30.6.2018

Sissinka je z celotýdenního polehávání a kojení štěńátek mírně znuděná :) Je přeci jen zvyklá podnikat s námi každý den dlouhé vycházky. V období štěňátek je režim našich společných vycházek upraven a spíše se chodíme provětrat v okolí našeho domova, ať má Sissi svá štěňátka nablízku. Sissi je máma šikovná a neustále se svým týden starým dětem věnuje :)

Dnes dopoledne jsme se vydali na pole, kde si obě holky protáhly tlapky a hodily pár sprintů. U rybníka Hamrýz se pozdravily se svými psímí přáteli a následně se pomazlily s běžkyní, která jim neodolala a na chvíli se zastavila se slovy: "Ti jsou krásní! A zdá se mi to nebo máte doma štěňátka? Můžu se někdy přijít podívat a pomazlit?" Po kladné odpovědi jsme se rozloučili a pokračovali dále slavonínskou přírodou. Po návratu se Sissi okamžitě vydala zkontrolovat svou rodinku do jejich pokojíčku a dala jim svačinku :)

Odpoledne nás čekají  2 návštěvy zájemců o štěňátka a tak se těšíme, že se s někým novým seznámíme :)

Podvečerní procházky před příchodem štěňátek 20.6.2018

S blížícím se příchodem štěňátek se naše procházky rapidně zkracují a také je směřujeme k večerním hodinám. To už sluníčko tolik nepálí a zároveň je to pro nás nejhezčí zakončení dne. Není nad to loudat se v podvečer s holkama v místních polích a pozorvat při tom zapadající slunce. Zatímco Angee venku běhá stále vesele a s elánem pro ní typickým, Sissinka zvolnila tempo a většinu cesty se kolébá vedle našich nohou :-) Dnes je to 60. den její březosti, pupík jí vyrostl do nemalých rozměrů. Na porod máme již vše nachystáno. Teď už jen aby vše proběhlo jak má v pohodlí našeho domova a my už se nemůžeme dočkat na ty malé poklady, které zanedlouho spatří svět :-) 

Plánovaná štěňátka - vrh C / červen 2018

Vážení návštěvníci a milovníci whippetů! :-)

 

S radostí Vám oznamujeme, že se v naší chovatelské stanici koncem června narodí plánovaný vrh C. Mámou štěňátek je naše Sissi a tátou importovaný pejsek Falco z Velké Británie. Moc se na štěňátka těšíme a zároveň jsme zvědaví jaké poklady se u nás po roce narodí :-)

V případě vážného zájmu o štěňátko nás můžete kontaktovat.

Rodokmen naleznete ZDE

Náš odchovanec Aris Sweet Collection slaví úspěchy! 27.5.2018

Na všechna naše stěňátka jsme nesmírně hrdí, tak jako každý na své děti a ještě k tomu, když můžeme sdílet tak krásné úspěchy, které se v poslední době podařily nasbírat Areskovi a jeho skvělé paničce! :-) Jsou to zapálení závodníci a také nadšení účastníci výstav.

Dnes vyhráli 1. místo CACT na Sumer Wind Cupu 2018 a ještě k tomu titul NEJLEPŠÍ PES DNE! :-)

První vítezství slavili již v březnu letošního roku na coursingu Jarní Kolesa 2018, kde vyhráli 1. místo CACT. K šampionovi už jim zbývá jen malý krůček :-)

Na takové zprávy se krásně kouká.

Navíc minulý týden zářili ve výstavních kruzích a na MVP CACIB Litoměřice, kde společně vyběhali první místo V1 CAC!

 

Jsme na Vás moc hrdí a přejeme Vám do budoucna kupu dalších úspěchů jak na závodní dráze, tak ve výstavní kariéře! :-)    

Trip z Velehradu na hrad Buchlov 20.5.2018

S našimi vipetími holkami moc rádi cestujeme a poznáváme nová místa. Dnešní výlet jsme si již plánovali delší dobu a dnes nastala ta správná chvíle jej uskutečnit. Ráno jsme se tedy vydali na cestu do nedalekého přírodního parku Chřiby blízko kterého leží kouzelná obec Velehrad, ve které se nachází jedno z nejkrásnějších poutních míst. Zaparkovali jsme blízko baziliky a vydali se s holkami na výšlap po čevené turistické stezce, která vede na hrad Buchlov. Cesta vedla přes pole a lesy, kde mohly Sissi s Angee lítat a dovádět ostošest. Potkali jsme jen pár zbloudilých osob :-) Takže vodítka pro holky nebyla potřeba a obě se tak mohly dosystosti vyřádit. Na cestu jsme jim sbalili řádnou porci pamlsků pro doplnění energie, kterou v průběhu vyčerpaly. Osvěžily se v Zlechovském potoce... teda pardon! V restaurace hned vedle Zlechovského potoka s názvem Pod Břesteckou skalou - tu Vám vřele doporučujeme. Je moc příjemná, moderní a uprostřed krásné přírody, což milujeme :-) No a samozřejmě jsme také došli k samotnému hradu Buchlov, ale to už tak příjemné nebylo... Po 10km cesty nám hned u vchodu pan pokladní sdělil, že psi mají do areálu hradu (i toho venkovního) zákaz vstupu, ikdyž jsou na vodítku a s náhubky. Takže pro pejskaře toto místo nedoporučujeme (a že jsme jich tam pár naštvaných potkali), nícméně procházky po přírodním parku Chřiby jsou nádherné! Po 19km v nohách a tlapkách byl čas naskočit do auta a vyrazit směrem domů na pořádnu večeři :-)

Sopka - Uhlířský vrch 8.5.2018

Druhý květnový státní svátek se u nás nesl v duchu rodinných oslav. Abychom strávili všechny dobroty co jsme za celý den snědli, rozhodli jsme se po dlouhé době projít na vyhaslou sopku Uhlířský vrch, kam jsme od dětsví rádi chodívali. Až teď s odstupem času si plně uvědujeme její krásu. Cestou na vrchol vede čtyřřadá lipová alej z roku 1770, jež je kulturní památkou a její součástí je také dřevěná křížová cesta. Vzhledem k liduprázdnosti tohoto místa si mohly naše holky volně pobíhat dle libosti :-) Navíc všude byla spousta klacíků a šišek, takže si dokážete představit jaký čurbes obě dělaly. Po celé trase se ozývalo Sissinčino spokojené hučení :-) Hold je to holka upovídaná. Cestou se nám odkrývaly krásné výhledy na naše rodné město Bruntál. Na samotném vrcholu ve výšce 672 m.n.m se tyčí poutní kostel zasvěcený Panně Marii Pomocné (1758), který je dominantou širokého okolí. Zároveň se jedná o velmi pěkné vyhlídkové místo, kam lidé často chodívají odpočívat. Sissi a Angee jsou od přírody zvídavé vipetky a zajímá je každé šustnutí a tak po vrcholku pobíhaly a zkoumaly každý keřík, zda tam náhodou nenajdou nějaká zvířátka :-) Pokud jste toto místo ještě nenavštívili a budete mít cestu kolem, určitě jej nevynechejte! :-) 

1. Máj na Svatém Hostýnu 1.5.2018

První máj - lásky čas! :-) Přeci nebudeme na prvního máje sedět doma, když na nás přes okno od brzkého rána mrká sluníčko a láká nás ven. Tudíž hurá z postele - s tím mají naše vipetí holky vždycky problém. Čumáky zarývají do peřin a dělají, že jsou neviditelné. Po chvíli přemlouvání a dlouhém protahování s hereckými výkony těžce znavených horníků po 18ti hodinové šichtě nakonec seskakují z postele a vyráží se! Našim dnešním cílem je známé poutní místo Svatý Hostýn, vzdálené necelou hodinku jízdy autem z Olomouce. Cestou jedeme přes kopce, ze kterých jsou úchvatné výhledy do údolí s malými vesničkami a tyčícím se Sv. Hostýnem v dálce. Po chvilce jízdy parkujeme u vlakového nádraží v  Bystřici pod Hostýnem. Vyskakujeme z auta a po červené trase se vydáváme směrem vzhůru na kopec. Kus cesty, kterou jsme si zvolili vede lesíkem, tak jak to máme rádi aby holky mohly dovádět a užívat si volnosti dosytosti. Nechápali jsme, že spousta turistů na vrchol jezdí auty či autobusem a nechá si tak ujít krásnou procházku přírodou. Na druhou stranu - alespoň jsme v lesích skoro nikoho nepotkali :-) Každým krokem jsme se blížili k vrcholu na kterém se tyčí Svatý Hostýn. Konečně jsme tady!  Je čas na chvíli odpočinku a tak jsme se posadili na louku v blízkosti kostela ze kterého se linul zpěv. Zrovinka začala mše. Po chvilce relaxu jsme prozkoumali okolí Hostýna ve kterém se nachází rozhledna a Jurkovičova křížová cesta. Ta se moc povedla. Je vidět, že si architekti dali záležet. Pokud přemýšlíte kam na výlet, tak tohle místo můžeme doporučit.

Z Helfštýna na Hranickou propast 29.4.2018

Probudili jsme se opět do slunečného rána a to bychom nebyli my, pokud by jsme nevyrazili na nějaký výlet :-) Po chvíli přemýšlení jsme se rozhodli navštívit Hranickou propast, která je nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyní světa! Takovéto unikáty máme v oblibě a ani tento naší pozornosti neunikl :-) Trasa z přilehlých lázní - Teplice nad Bečvou pro nás byla zbytečně krátká a proto jsme zaparkovali auto u hradu Helfštýn a protáhli holkám tlapky příjemnou lesní cestou. Teplo bylo velké a proto jsme uvítali lázeňské prameny, které našim holkám zvlažily čumáky. Cestou z propasti jsme potkali dvě sympatické redaktorky z Olomouckého deníku, které nás chvíli zdržely ohledně dotazníku bezpečnosti v okolí propasti, jelikož tam den předtím došlo k tragické události. Nám to nijak nevadilo, ale holky sebou po chvilce stání začaly šít a tak bylo na čase jít dál :-) Co zvedlo Sissi a Angee tep byly krásné ovečky pasoucí se v ohradě nad lázněmi - párkrát na ně štěkly a ovečky byly v tu ránu na nohou a zvědavě koukaly kdo je to plaší. Po necelých 26km v tlapkách a nohách jsme byli rádi, že jsme doma :-)  

Víkend v rodném kraji 27.4.-28.4.2018

Rosničky nám hlásí krásný víkend a tak není co řešit, zabalit věci a hurá do našeho rodného kraje! Víkend tentokrát trávíme v okolí Bruntálu odkud pocházíme. Po pátečním večeru kde jsme řádně zapili zdraví Elišky - nového přírůstku do naší rodiny, jsme vyrazili s holkami výletovat do přírody. Našim cílem se stala hráz vodní nádrže Slezské harty odkud vedou krásné cestičky po kterých se můžete vydat a kochat se přírodou. S holkami tady jezdíme každý rok. Když je krásné počasí a svítí sluníčko, je tohle místo zkrátka kouzelné :-) Můžeme rozhodně doporučit! Po vycházce v okolí přehrady jsme se vydali zpět směrem k Bruntálu na chatu k rodičům. Zatímco jsme popíjeli kafčo a vykecávali, holky lenošily na sluníčku. K večeru bylo na čase vyrazit zpět domů.  

Terezské údolí a setkání s Beautynkou 7.4.2018

Vždy máme velkou radost, když se naskytne možnost setkat se některým ze štěňátek z naší chovatelské stanice. Člověku odchovaná štěňátka zůstanou v srdci napořád a záleží mu na tom, aby prožili ten nejlepší život. Je u počátku toho všeho – když rostou v bříšku své mámy a posléze jim pomáhá na svět a další minimálně dva měsíce tráví společnými chvílemi plnými mazlení a kdejakých zážitků.  Právě dnes jsme se setkali s naší odchovankyní Beautynkou  alias Beauty Belle, dcerkou naší Angely. Naplánovali jsme společné „venčící rande“ s jejími bezva páníčky u Terezského údolí, kde je dostatek prostoru pro společnou procházku a běhání Z malé strakaté kuličky se za několik měsíců stala elegantní mladá vipeťanda s očima jako samotná Kleopatra.  Jsme rádi, že se má malá tak báječně a navíc zdědila úžasnou povahu, kterou si získá každého. Své mámě se Beautynka během běhání několikrát zabořila do cecíků a hledala, zda tam náhodou ještě nezůstalo nějaké mlíčko :-D A Angela z toho byla celá paf! Nechápala proč jí Beauty pořád čichá k bříšku. Bylo však skvělé je vidět spolu jak si hrají a zkoumají okolí. Je pravda, že Beauty je vzhledově více podobná na tátu, ale povahou je celá mamka. Během vycházky jsme udělali pár společných fotek, které můžete vidět níže a my se už nyní těšíme až se spolu znovu setkáme.

Velikonoční vycházka v okolí Slatinic 2.4.2018

Chtěli bychom Vám všem popřát krásné svátky Velikonoční! :-) 

Po ranní pomlázce, kdy celé dámské osazenstvo u nás doma dostalo řádně na zadek, aby bylo zdravé po celý rok. Dlouho jsme se mrskutem nezdržovali a odjeli do blízkého okolí - protentokrát do přírody v okolí Slatinic. Zde nás čekala krásná procházka po místních polích, ze kterých jsou výhledy do širokého okolí. Ideální místo pro vyčištění hlavy od všech starostí, které Vás zároveň nabije novou energií a že to bylo nejen na nás ale i na našich holkách vidět. Obě dvě po polích běhaly s nadějí, že vyplaší nějakého ušatého kamaráda... :-D Naštěstí pro nás asi věděli, že jsou Velikonoce a je potřeba se patřičně ukrýt do přilehlých lesů. Vítr nám do zad foukal ostošest, ale my se nenechali odradit a celou vycházku jsme si náramně užili. Cestou jsme nepotkali ani živáčka, možná proto, že byli všichni zaneprázdnění velikonočním veselím :-)

Zpět v ČR 30.3.2018

Dovolená v exotice nám utekla jako voda a už jsme zpátky v zimou ještě stále zavátém Česku. Vezli jsme s sebou plné baťohy tepla a sluníčka, ale asi to bylo přeci jen málo. Co nás zahřálo bylo přivítání s našimi vipetími slečnami Sissi a Angelou, které na nás netrpělivě čekaly a denně vyhlížely z domovů našich rodičů, kteří jim po dobu naší nepřítomnosti poskytli dostatek mazelní, vycházek a samozřejmě pamlsků :-)

Když nás po necelých třech týdnech spatřila naše Angee, skákala radostí do stropu a mazlení nebralo konců. No a naše závislačka Sissi se od nás po příjezdu nehla ani na metr, jak se bála abychom jí náhodou zase někam neodjeli a pusinek nám věnovala tolik, že jsme si už večer nemuseli umývat obličeje :-D Dnes na Velký pátek nám konečně vysvitlo sluníčko a teploty se vyhouply o něco výš, tak jsme nelenili a vyrazili s holkama na dlouhou vycházku v okolí našeho domova. 

Toulky okolo Svatého Kopečku 11.2.2018

Už dlouhou dobu jsme neviděli našeho dobrého kamaráda Leoše, který žije se svojí smečkou na Sv. Kopečku u Olomouce a tak jsme se rozhodli to právě dnes napravit. Po vydatné snídani jsme holkám oblékli jejich huňaté zimní kabáty a vyrazili na výlet. Sissi s Angee se nemohly dočkat na své vipetí přátelé (Atiara, Sofi a Firuze), proto hned po příjezdu vyskočily z auta a šly se pořádně přivítat. To bylo radosti! :-) Po přivítání jsme se společně vydali do místních rozlehlých lesů. Kupodivu jsme tentokrát měli štěstí a cestou jsme nepotkali žádného zajíce. Holky s Átíkem tak poslušně poskakovali okolo nás a sem tam si odběhli prozkoumat nejbližší okolí. My dvounozí jsme se mezitím za téměř tří hodinovou vycházku stihli pořádně vypovídat a probrat vše nové :-) Po příjezdu domů dostala naše zlatíčka pořádnou sprchu, svačinu a následně se opalovala na sluníčku na svém oblíbeném polštáři u terasy. Nechali jsme je načerpat síly, potože odpoledne jsme měli v plánu další dlouhou procházku.  

Nedělní Litovelské Pomoraví 28.1.2018

Po napínavém volebním odbodí, je potřeba si řádně provětrat hlavu s holkama někde v přírodě. Zajeli jsme proto do CHKO Litovelské Pomoraví, které se nachází nedaleko Olomouce a v tomto čase je ideální pro naše vycházky. Cestou nepotkáte moc lidí a tak holky mohou nerušeně poznávat místní lesy. Nicméně v letních měsících se jedná o oblíbenou turistickou cyklostezku a proto sem jezdíme spíše v zimním období. Sissinka s sebou neustále tahala klacíky, které se snažila rozcupovat na pyliny a Angee jí radostně pomáhala. Po hodince a půl byly obě dostatečně vyvětrané a vyběhané a vyrazili jsme domů na oběd.  

Na Praděd stezkou Bílá Opava 21.1.2018

Konečně nám napadla alespoň trocha sněhu a venku to hned vypadá veseleji. Jelikož máme zasněžené zimní počasí rádi, vyrazili jsme s holkami na výlet do Karlovy Studánky. Odtud jsme se vydali po modré turistické stezce Bílá Opava směrem k Barborce a dále na samotnou nejvyšší horu Jeseníků - Praděd (1492mnm). Příroda okolo nás byla pokryta sněhovou pokličkou. Holky, obvzláště Sissinka, sníh milují a nemohly se jej nabažit. Neustále lítaly tam a zátky s hlavavami zabořenými do sněhu. V polovině cesty jim už začaly docházet síly a tak se spíše držely nás. S blížícím se vrcholem Pradědu se nám počasí pěkně pokazilo... Udělala se taková mlha, že jsme si neviděli ani na špičku nosu a vítr foukal tak silně, že holkám namrzly okraje obleků. Přinutilo nás to zrychlit tempo a během chvilky už jsme se ohřívali v hale vysílací věže Praděd. Chtěli jsme si dát něco teplého do žaludku (na což jsme se celou cestu těšili) v místní "novodobé" restauraci, ale bohužel nám personál sdělil, že s pejsky nemůžeme dovnitř a jídlo nám sebou na chodbu nedají, jelikož mají zákaz vynášení nádobí. Z tohoto důvodu se na další tůru na Praděd dlouho znovu nevydáme.  

Angee slaví narozeniny 10.1.2018

Všechno nejlepší k narozeninám Angee! ❤️ Dnes slavíš své 3 narozeniny! 🎂🎀🎉 Přejeme Ti hodně zdraví, lásky, spoustu zábavy a samozřejmě také jídla - to máš nejraději 😁😊 Máme Tě moooooooc rádi! ❤️

Okruh přes Chlum 06.01.2018

Po pracovním týdnu tady máme konečně víkend, který je vždy spojený s výlety a relaxací s našimi holkamy :-) Venku je sychravo, blátivo, ale i tak vyrážíme do přírody, kde necháme holky pořádně vyběhat. Od domu to máme do malé vesničky Přestavlky kousíček. Jakmile dorazíme na místo, otevíráme kufr a Sissi s Angee se hned natěšeně derou ven :-)  Vždy chodíme okruh lesní cestou, která vede okolo rybníka a dále se točí směřem na kopec Chlum. V lese je hodně živo. Pravidelně tady potkáváme srnky, jeleny a na polích za Chlumem samozřejmě zajíce. Ti na naší vycházce nesmí nikdy chybět :-D Po cca 9km konční naše procházka zpět u našeho auta, kde si holky spokojené a vyběhané naskočí do své kennelky a hurá domů, kde každou z nich čeká pořádná koupel.

Vítáme Vás v Novém roce 2018!

To nám to ale uteklo!

Už jsme zase o rok starší a krásnější :-) Věříme, že Váš vstup do Nového roku byl po bujarých oslavách poklidný  bez kocoviny  tak jako ten náš :-) Silvestrovský večer jsme s holkama strávili u našich dobrých přátel na Sv. Kopečku, kteří mají také vipety. Celkem nás v chalupě bylo 5 dvounohých vs. 6 čtyřnohých, tudíž naši vipetí miláčci opět vyhráli :-) Před Silvestrovským večerem jsme se byli s holkami vyvětrat v přírodě, abychom si pořádně protáhli tlapky a vytrávilo nám. Dnes už nám počasí nepřeje a tak odpočíváme v pohodlí domova s kávičkou a zbytky cukroví od Vánoc. Sissi a Angee už daly zabrat nejrůznějším dobrotám, které jim nadělil Ježíšek a tak s plnými bříšky spokojeně z okna sledují pobíhající zaječí rodinky na poli.

Přejeme Vám krásný první den Nového roku plný pohody a pokud možno již bez petard ! :-)

bottom of page